Kouzlo českého jazyka

Český jazyk je jedním z nejsložitějších úředních jazyků na světě. Připívá k tomu našich 7 skloňovacích pádů, přísná pravidla při psaní čárek v souvětích a i/y, s/z, vyjmenovaná slova, psaní velkých písmen, slovní druhy a další přísná gramatická pravidla, které tvoří náš mateřský jazyk. Jistě si ještě sami vzpomínáte, jak jsme se pravidla českého pravopisu museli učit, jako když bičem mrská. Mnohým z nás toho z těchto dob zůstalo v paměti jen pomálu, přesto jsme Češi, jako poleno a domluvit se pro nás není žádný problém. V gramotnosti, co se týče čtení a psaní, může jít Česká republika příkladem celé EU, protože množství negramotných občanů u nás nedosahuje ani 1%.

historie

Vývoj českého jazyka

Česká republika se řadí mezi slovanské země, tedy i český jazyk pochází z praslovanštiny a první zmínky o něm jsou zaznamenány už koncem 10. Století n. l. Klíčovou roli v šíření staroslověnštiny na našem území hrál příchod bratrů Cyrila a Metoděje, významných slovanských věrozvěstů, jejichž posláním bylo šířit křesťanské náboženství. Od té doby se Čeština v průběhu staletí ubírala různými směry až do dnešní podoby.

Výběr unikátních slovních hříček českého jazyka

·         pranostiky
Např. „Když je leden bílý, je sedlákovi milý. Je-li teplo v dubnu, sahá bída ke dnu.“,“Jestli v máji neprší, červen to dovrší“, „Teplé září – dobře se ovoci i vínu daří“ …
·         Přirovnání a pořekadla
Jako příklad českých pořekadel lze uvést např. tato: „Čiň čertu dobře, peklem se ti odmění“, „hloupý kdo dává, hloupější, kdo nebere“…
Přirovnání: „buší do toho, jako hluchý do vrat“, „drží to, jak prase kost“,“ hlas jak zvon“, „chlastá, jako prokopnutý kýbl“, „pilný jako včela“ …

·         dvojsmysly
Např. koruna (stromu, mince, královská), rána (odřenina, mn. Číslo slova ráno), …
·         lidová nářečí
Středočeské nářečí – Např. »ej« místo »ý« (bejk, starej), »ý« místo »é« (kyselý mlíko), »v« před počátečním »o« (voheň)
Středomoravské nářečí – Např. »ó« místo »ou« (móka), v koncovkách »a« místo »e« (naša slepica), při skloňování přídavných jmen po měkkých souhláskách »u« místo »i« (na našu kočku)
Valašské nářečí – Např. měkká výslovnost (objed, pjena), přechod některých sloves z 5. třídy do 1. třídy (spívu místo zpívám)
Slezské nářečí – Např. pouze krátké samohlásky (ostravaci maji kratke zobaky)
Severo východočeské nářečí – Např. »u« místo »v« na konci slabik (dříu, zrouna), »oj« ve 3. a 6. pádě podstatných jmen mužského rodu (strejcoj, Petroj), krácení »í« a »ú« (rohlik, holubum), »em« v 7. pádě podstatných jmen mužského rodu (Frantem, starostem)

kniha

Český jazyk je nejen složitý, ale i velmi rozmanitý, s bohatou historií a s mnoha jedinečnými slovními spojeními, která mohou oživit naši každodenní konverzaci. Proto i v dnešní době, kdy se tolik slov přejímá ze zahraničí, zejména anglická slova, je důležité zachovávat tradici našeho krásného jazyka. Pravdou je, že anglický jazyk je pro většinu lidí žijících u nás nedílnou součástí komunikace, ať už při cestování nebo v práci. Ale i přes všechen pokrok, doma, je doma. 

Kouzlo českého jazyka
Ohodnoťte příspěvek

Autor příspěvku: